Návrat

Chodbou pronikalo slabé chřestění.
Cinkání. Sípání.
Všechno se i v přítmí lesklo novotou.
Bradavický hrad znovu stál.
Netěšilo ho to...
Nesl staré školní řetězy.
Bystrozoři je vraceli s úctou.
Ani to ho netěšilo...
Další chodba. Velká okna a pruhy jasného letního slunce.
Prázdná ruka pohladila prázdné místo.
Změna v rytmu kroků.
Nezastavil se, neohlédl.
Zpomalil.
Brašna ztěžkla.
Nebyla.
Konečně doma. Dveře. Láhev mléka.
Starý zvyk. Plat.
Dnes ji vypije. Sám.
Ztěžka usedl. Řetězy už rozvěsil.
Bez nadšení. Bez té trošky touhy.
Chyběla mu.
Probuzení.
Místnost se neznatelně změnila.
Na stole ležela Nebelvírská šála.
Stará a vybledlá. Stočená. Pevná.
Tiše...
Mňoukala?