Moudrý klobouk

Už je to tu zas. Další školní rok. A bohužel, já u toho musím být. A ještě zpívat písničku uhýkaným prvákům! Jako v mateřské školce.
Kdysi mělo rozřazování úroveň, a hlavně bylo později, když už se do těch natvrdlých hlaviček dostalo trochu magie, a dalo se mnohem snáz poznat, co v nich je.
Dneska? Tak malá děcka nejsou magií nasáklá, a mně nezbývá, než rozřazovat podle povahy, což může být, a bohužel i často je, zcestné.
Takže je prostě házím na čtyři hromady: přičinlivé šprty, nesnesitelné všeználky, všehoschopné hajzlíky, a dobráky bez mozku.
Naštěstí mám vždycky potom celý rok pokoj.