Poznámka: Můj trapný první (a snad i poslední) pokus o poezii.
Jel jsem tudy nejednou.
Však tehdy, když jsem se hnal lesem,
tvůj překrásný hlas uslyšel jsem.
Tvou vílí píseň kouzelnou.
Když spatřil jsem tě prve,
tvé dlouhé zlaté vlasy.
Já zamiloval jsem se asi,
do tvých retů barvy krve.
Nebyly tam žádné dveře,
žádné zámky, žádný klíč.
Já dostal jsem se tam i pryč
skrze tvé dlouhé kadeře.
Hedvábí já jsem ti nosil,
aby žebřík splést sis mohla.
Aby ježibaba už nemohla
mít tě ve své temné moci.
Tvé okno však zavřelo se.
Prý mě nechceš spatřit více.
Bylo ticho, zhasly svíce.
Však jednou sejdeme se zase.
Má milovaná Rapunzel.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Velice zajímavé, doufám že
Lejdynka
Velice zajímavé, doufám že pokus nebude poslední!
Děkuji za milý komentář :)
Quiquilla
Ale obávám se, že stejně zůstanu u prózy. Poezii si sice ráda přečtu (i když to taky záleží), ale když mám něco stvořit, nutím ze sebe každý slovo. Asi na to nemám buňky :))
Jé, Rapunzel. :)
Dangerous
Jé, Rapunzel. :)