Dospělost zpravidla znamená rozhodovat sami o sobě, postarat se o sebe a taky žít s důsledky vlastních rozhodnutí. Cesta k ní je trnitá. Zkratky neexistují - existují však lidé, kteří je hledají, a pak zjistí, že někde zahnuli špatně.
Předchozí: http://sosaci.net/node/20026
„Půjčil jsem mu před pár lety na nějakou splátku. Vrátil to loni. Prej si musel půjčit jinde.“
„Prý dlužil přes milion.“
„Houbeles podnikání. Práce mu nevoněla. Jel v nějakých obálkách, pak v bytech, teď zase auta.“
Emanův zástupce. „Dlužil, kam se podíval. Emanův bratr, jeho táta, říkal, ať už mu nikdo nedává do ruky ani vindru, ale jeho máma a Eman na něj drželi. Rozhádali se kvůli němu. Eman mu chtěl odkázat firmu.“
„Jste uveden v závěti jako druhý dědic.“
„Opravdu?“ Nelže. „Řekl jsem Emanovi, že se postarám o firmu, když dostanu podíl. Ivo by do půl roku všechno rozházel.“
Následující: http://sosaci.net/node/20395
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ivovi zjevně moc nedocházelo,
Aries
Ivovi zjevně moc nedocházelo, že dospělost znamená mimo jiné placení.
Nebo možná hledal zkratky k
neviathiel
Nebo možná hledal zkratky k náhlému zbohatnutí a vyřešení všech problémů.
to je jinými slovy to samý
Aries
to je jinými slovy to samý
To ano.
neviathiel
To ano.
Nějak se neumím rozhodnout,
Bilkis
Nějak se neumím rozhodnout, jestli byl vychcanej, nebo prostě houpej. Ale cenu zaplatil až dost velkou, ať už to bylo jakkoliv.
Oboje. Jen to druhé si
neviathiel
Oboje. Jen to druhé si nepřipustil :)
Tak to je ta nejhorší
Bilkis
Tak to je ta nejhorší kombinace, žjo.
Hlavně pro jeho okolí :-P
neviathiel
Hlavně pro jeho okolí :-P
Narazit na tyhle lidi je fakt
Rya
Narazit na tyhle lidi je fakt smůla, když si je člověk pustí k tělu...
Jenže co dělat, když jsou to
neviathiel
Jenže co dělat, když jsou to tvoji rodní příbuzní :-(
Asi nemusím vysvětlovat, že jsem všechny ty drobečky posbírala v realitě.
Přijde mi, že jeho životní
Eillen
Přijde mi, že jeho životní moto bylo "Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere."
A bohužel znám podobný případ. Sice své problémy řeší, ale najednou se objevilo něco, co by mohlo člověka skopnout na absolutní dno. Samozřejmě jsem pomohla. Vždyť to byl příbuzný.
No právě, je to příbuzný :-P
neviathiel
No právě, je to příbuzný :-P Znám takových případů hromady, bohužel, včetně těch milionových dluhů, jeden dokonce skončil ve vězení
V jisté vrstvě společnosti je v módě "kdo krade, je frajer" a "kdo nekrade, okrádá rodinu", slyšela jsem to bohužel na vlastní uši několikrát...
Tak tahle mota jsem naštěstí
Eillen
Tak tahle mota jsem naštěstí neslyšela na vlastní uši.
Ano, v rodině jsou také velké dluhy. Ale naštěstí se s tím zatím umí popasovat sami. Bohužel je to částka, na kterou naše příjmy nestačí. Holt dluhy z podnikání způsobené pozdním proplácením faktur od odběratelů. To je cesta do pekel.
Na druhé straně byly dluhy menší. Tam jsem pomoc mohla. Sice s vědomím, že mi to od nich nikdy nebude vráceno (ne, že by nechtěli, ale nebudou na to mít). Nakonec mi všechno zaplatila mamka, která prostě jen neměla tolik peněz najednou na vydání.
Nejhorší na tom bylo, když se opakoval ten případ. Mamka z toho byla nešťastná, nevěděla co dál. I kdybych sebevíc nechtěla pomoc, tak jsem musela. Nemohla jsem se dívat, jak se trápí (šlo o tetu...). Teď už je naštěstí vše na dobré cestě...
Bohužel, o tom vím taky - ne
neviathiel
Bohužel, o tom vím taky - ne v rodině, ale blízcí přátele. Na jedné straně neplatící odběratelé, na druhé nepoctivý partner, a jeden "poctivý blbec" zkrachoval.
Ono nejhorší je, když jednou za někoho vyřešíš průšvih a on do něj nakráčí znova. Nicméně ten případ, co jsem popsala v seriálu, se neodehrál v rodině, znám ho ale z doslechu. Dotyčný si půjčuje peníze na splacení dluhu a místo aby dluhy splácel, je utratí za zbytečnosti. V takových případech se mně jako jediné řešení jeví nedávat ty peníze do ruky jemu (což mimochodem udělal Ivův otec).
Ohledně výroků - ve stejné společnosti jsem slyšela i moudra typu "vyměnil starou po dětech za mladší a lepší", takže asi taková sorta lidí to je
Bohužel v takovém případě je
Eillen
Bohužel v takovém případě je nejlepší se přestat angažovat. Je mi jasné, že by to většina lidí nedokázala. Před pěti lety bych byla jedním z nich. Od té doby, co dělám svoji práci, tak už jsem hrozně otupěla - to je blbý výraz, ale nenapadá mi nic přesnějšího. Několikrát jsem už slyšela od mamky, že moje názory jsou chvílemi až bezcitné. Když ale denně vidíš kam to až může vést...
Njn, před 10 lety jsem to
neviathiel
Njn, před 10 lety jsem to taky viděla jinak, ale jsou prostě chvíle, kdy můžeš zachránit jedině sebe a nenechat se stáhnout do problémů...