Žluté lekníny

Po modrém nebi plula bílá oblaka. Svěže zelené lístky břízy šuměly ve vánku. Žáby namáhaly hlasivky, jakoby pořádaly turnaj ve sborovém skřehotání.
Magdalena seděla u jezírka. Obdivovala žluté květy leknínu. Letos ho zkoušela poprvé. Přemýšlela proto, kdo se první odváží riskovat souboj s masožravými žábami, aby utrhl květ. Skoro viděla, jak bere nohy na ramena. Usmála se a zavrtěla prsty zamotanými v srsti na plecích fenky bernského salašnického psa. Zasnila se.
Magdalenina představivost byla vskutku veliká. Nikdy by ji ovšem nenapadlo, že první bude mít nohy na ramenou Vracák. Kocour o lekníny nestál, jenže ta vodní myš ho pěkně naštvala.