Noc a násosky

Hospůdka Karlštejn, těsně po zavíračce.
U baru se dobře baví a k sobě mají quarianka a asari, kousek stranou spí turian, jinak ticho a tma.
NARVA (opile): Když mám tekutou révu, tak věnuji se zpěvu a život náhle lepší je!
FILIA (méně opile): Když mám tekutou révu a k němu krásnou děvu, již nechci další prémie.
OBĚ (průměrně opile): Révo, révo požehnaná, jiskrná jak mladá panna, révo, révo tekutá, zabarvená do...
NARVA (zaostřujíc na sklenku): ...šediva?
FILIA (pobaveně): ...žluta, zatmavila sis přece hledí.
Rozletí se dveře, stojí v nich korgan. Turian se lekne, zanotuje „muži nejvíc sluší sólo“ a opět padne čelem na stůl.
GROK (nazlobeně): Prozraďte mi, dámy vážený, proč pijete cukry kvašený? Když mám doma zelenou, k tomu kočku vařenou.
FILIA: Zjišťujem, kdo nejvíc v lásce pravdu má.
NARVA: Ten kdo podumá, ten kdo podumá.
FILIA: No, a začaly jsme ji hledat ve víně.
NARVA: (civí asari do výstřihu) Je vážně moc, moc hezká.
FILIA: Ale neměla bys po ní navigovat, prdelko.
GROK: Tak jdeme, ne? Hoja hoj, hoja hoj...
NARVA: Říkám, lásko má, já stůňu, už mi nejde píti dál, pro tebe se vzdávám... večeře.
Narva zvrací, ale do skafandru, takže odchází bez zdržení. A bez turiana.