Znovu už ne

Noc se mění v den. Mulder stojí na verandě domu a pozoruje svou dospělou sestru. Slunce vychází.
MULDER: Byla jsi pryč tak dlouho. Hledal jsem tě.
SAMANTHA: Já vím. Vyrostla jsem v jiné rodině, ale že patřím jinam, jsem zjistila až nedávno. Bojím se ale, že už dlouho žít nebudu.
MULDER (zpívá):
Nikomu tě nedám, drahá sestro,
bez tebe jsem dlouho žil sám přesto,
blíž tě mám, jen sny mě k tobě sezvou,
a když na tebe pohlédnu tak vidím pravdu krásnou.
Žena jsi, tak dospělá a tak něžná,
pravdou jsi, co nikdo jiný nezná,
chránit tě musím teď už pořád
ať o tebe už nepřijdu, ne, to se nesmí znovu stát.
SAMANTHA: Můžu ti dát odpovědi na tvé otázky. Pravda je ve mně, ale nemám, jak ti ji dokázat.
Byla jsem tam nahoře s nimi,
pokusy a strach z té věčné zimy,
však jsem zpět, tak cizí a tak blízká,
teď však nechci pryč jít, když na lepší časy se blýská.
MULDER: Ochráním tě. Už tě nikomu nedám.
Padnou si v náruč. Najednou se zatmí, oblohu pokryjí bouřkové mraky a uhodí blesk.
Samantha vyděšeně vykřikne.
SAMANTHA: Už si pro mě jdou! Já nechci!
Zmizí.
Mulder nešťastně klesne na kolena.