Na moři

"Ach, já už se tak těším, až budu zase stát na pevné zemi!" povzdechla si Sára.
"Já taky, to houpání už nejde vydržet." přikývla Eva.
"Umíš si to představit? Budeme pít z řeky přímo u pramene a ne z těchhle zasmrádlých měchů."
"Já se už nemůžu dočkat toho, až vysvitne slunce! Až pohladí suchou zemi!"
"To je tak krásná představa!"
Náhle vešel do podpalubí jejich tchán:
"Evo, Sáro, nevíte kde je ta bílá holubice?"
"Promiňte, otče, nevíme," odpověděly a znovu se pustily do práce.
A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek.