Když Constance Bonacieuxová poprvé zaslechla vzdálené vábení Sirén, nepřikládala mu valný význam.
Pravda, ten mladý Gaskoněc dokázal být roztomilý…
Poté, co kvůli ní neváhal dát v sázku vlastní život, už nedokázala skrývat skutečnou povahu svého citu.
Ten ztřeštěný mladík jí nabízel vše, co v manželství se starým, hloupým a sebestředným mužem postrádala.
Potom se ale cosi zvrtlo.
Únos, úklady, skrývání v klášteře…
Zoufalý okamžik, kdy věnovala důvěru nesprávné osobě…
Tehdy ten kouzelný zpěv zaslechla naposledy.
Jak život zvolna vyprchával z jejího těla, schoulená v d’Artagnanově náruči bláhově děkovala za to, že loď, tříštící se o skaliska, je pouze její vlastní…
***
Jako Sirény bývají označovány dcery řeckého boha Achelóa a múzy Terpsichoré. Provázela je pověst kouzelných pěvkyň, lákajících svým neodolatelným zpěvem neopatrné námořníky ke svému ostrovu, kde jejich loď ztroskotala na útesech.
V 17. století byly výjevy z antické mytologie nesmírně oblíbené, v hojné míře se objevují nejen v literatře, ale i jako náměty obrazů, tapisérií nebo tehdy velmi módních baletů. Ludvík XIV. býval často zpodobován jako Apollón nebo Jupiter:
Zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ballet_de_la_Nuit#/media/File:Ballet_de_la_...
Zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Louis_XIV_of_France#/media/File:Louis_XIV_a...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jejda.
Faob
To je smutné. O to víc, oč lépe je to napsáno.
Přiznávám, nepsalo se to
Martian
Přiznávám, nepsalo se to zrovna nejlíp, ale nechtěla jsem to hudební téma využít úplně prvoplánově - tak snad se zadařilo… :D
Smutné to je, ale krásně
Terda
Smutné to je, ale krásně smutné.
Přesně tak mi příběh
Martian
Přesně tak mi příběh Constance vždycky připadal. Smutný - ale tak romanticko-osudově…
Mámivé zpěvy Sirén a smutný
KattyV
Mámivé zpěvy Sirén a smutný osud paní Bonacieuxové. Jak to spolu ladí...
Zpočátku se mi to spojení
Martian
Zpočátku se mi to spojení zdálo kapku divoké, ale mám pocit, že nakonec se to docela poddalo…
podařené, celá postava
Aries
podařené, celá postava shrnutá ve 100 slovech
Pořád jsem paní Bonacieuxovou
Martian
Pořád jsem paní Bonacieuxovou chtěla někam nacpat a tady se k tomu konečně vytvořil prostor. Děkuji za komentář. :D
když mně to bylo vždycky tak
Rya
když mně to bylo vždycky tak líto! Fňuk!
Ale drabble krásné!
Mně to taky vždycky přišlo
Martian
Mně to taky vždycky přišlo dost drsné - už už ji mají skoro zachráněnou a pak… Ale z hlediska výstavby příběhu to Dumasovi funguje skvěle. Kdyby spolu ti dva žili dlouho a blaze, už by to nějak nebylo ono…
Vždycky mi bylo líto, že to
Tora
Vždycky mi bylo líto, že to tak dopadlo, krásná mladá Constance... Moc krásně napsané drabble. Líbí moc.
Mně už nějak docházejí
mila_jj
Mně už nějak docházejí komplimenty, tak se přidám sem.
Já se z téhož důvodu přidám
ioannina
Já se z téhož důvodu přidám taky.
Velké kují vám všem :-D
Martian
Velké kují vám všem :-D
Dala jsem si osobní úkol
Martian
Dala jsem si osobní úkol najít v mušketýrské tématice alespoň jeden pár, který žil relativně spokojeně a šťastně. Hledám, pátrám, nevzdávám to… :-D
.
Azereth
*Došla jí slova* :,)
Azereth, sama víš jak potěší,
Martian
Azereth, sama víš jak potěší, když někomu při čtení „dojdou slova“. Díky moc.
Constance si zasloužila lepší
Aveva
Dumas to občas kosil hlava
Martian
Dumas to občas kosil hlava nehlava. Ale tady jeho důvody celkem chápu… Paní Bonacieuxová po dvaceti letech - možná by to tak nějak nebylo ono…
Krasosmutné...
Peggy
Krasosmutné...
Dokonale přesné pojmenování
Martian
Dokonale přesné pojmenování pro osud paní Constance…
Constance je mi líto a proto
Regi
Constance je mi líto a proto mám ráda i různá filmová zpracování, protože v nich většinou neumře.
Člověk by jim podvědomě to
Martian
Člověk by jim podvědomě to štěstí tak nějak přál a ono zatím…