Představa ze snu

Něco je špatně.
Nevím co.
Jen pocit.
Nic víc.
"Dobrý den."
"Co tady děláte?"
Neodpovídám, jen ukročím stranou.
Pustím právníka před sebe.
Rozcupuje je na kousky.
"Co si prováděl, Vincente?"
Sleduji jak odvrací tvář.
Sleduji jak se stydí sám za sebe.
Nechal se chytit a to se nepromíjí.
Ví to.
Má vztek sám na sebe.
"Je mi to líto."
Tichý takřka neslyšitelný povzdech.
Zamračím se.
Rázem se ocitnu jinde.
"Je mi to líto."
Zašeptá muž z mého snu.
Těsně předtím, než si vezme život.
Trhnu sebou.
Zapotácím se.
Už vím.
Tohle už jsem prožila.
Ve snu.
O dvě noci zpět.