Začátek konce

Když jsme se dostali ven, vypadalo to, jako by se vůbec nic nestalo.
Bledé paprsky slunce si probojovávaly cestu ranním oparem, tráva byla pořád stejně zelená, potůček vesele bublal... Dosaďte si další romantický kecy, já na tohle nikdy moc nebyl.
Když jsme se dostali ven, vypadalo to, jako by se vůbec nic nestalo.
Dokud jsme neuviděli první těla.
Nejprve jsme pohřbívali každého zvlášť. Než jsme pochopili, že na to je naše hrstka přeživších krátká a začali je pohřbívat hromadně.
Po svých prvních čtyřech tisících jsem začal pochybovat, jestli má nějaký nový začátek vůbec cenu.
Vždycky nakonec zůstanou jen mrtvá těla.