U babičky jsme moc hraček nemívali. Hadrového medvídka, asi tři panenky (jedna měla velkou díru v hlavičce), švihadlo, dětské kolečko a motyku, dřevěného kohoutka a několik figurek ze slámy. Jedna představovala tatínka, další maminku, a čtyři menší byly za děti.
Příliš často jsme si ovšem s nima nehráli - většina z nich vypadala spíš jak muzejní exponát než jako hračka. Když o ně i poslední vnouče přestalo jevit zájem, naházely se k ostatnímu harampádí někam na půdu. Dvě panenky tam ještě jsou, ze slámových figurek zůstal "tatínek". Ostatní se ztratily, vyhodily nebo rozpadly, nevím. Kdo by se staral o staré krámy...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Velmi originální a zároveň
Martian
Velmi originální a zároveň poetické uchopení tématu. Pochvala a kachnička.
Díky
Amaranta
Tomu sa povie keď už nevieš čo by, tak vezmeš zadanie doslovne ;-)
Moc hezké. Chtělo by to
Doktor
Moc hezké. Chtělo by to pokračování: Slaměný tatínek v noci chodí po domě a hledá ženu a děti ... :-D
Nestraš :-)
Amaranta
Nestraš :-)