Merope

Náhodná laskavost bolí ještě víc, než lhostejnost nebo úšklebky. Stará paní, ztěžka opřená o berli, na ni soucitně hledí.
„Chuděrko malá... sami nemáme moc, ale aspoň tohle si vezmi. A vzadu ve stodole můžeš přespat. Donesu ti tam čaj a nějakou deku.“
Kdysi by takovou mudlu proklela dřív, než by stihla otevřít pusu. Dnes nemá dost magie ani na rozdělání ohně, ani dost energie k tomu, aby cítila víc než únavu. Dítě z ní bezohledně vysává všechnu sílu. Někdy má pocit, že až se narodí, ona se rozplyne ve vzduchu.
Nad ošatkou namrzlé mrkve už se skoro nemá sílu rozplakat.