Plakát

Doteď se z včerejší návštěvy u Pavla nemůžu vzpamatovat. Na stěně visel fungl novej plakát Maidenů, ale vedle byl nějakej obrázek huby s červeným vyplazeným jazykem. „Děsnej shit,“ řekl jsem hned Pavlovi.
„Sorry, vole, tehleten plakát jsem dostal před pár dny od táty. Jsou to Stouni! On ho koupil v jednadevadesátým na jejich koncertě, navíc je podepsanej od celý kapely. A v tom jazyku je určitě ukrytej duch jejich muziky, protože mi občas zpívá.“
„To si vymejšlíš,“ odpověděl jsem. „Víš co, pojď radši do hospody na jedno.“
Když jsem zavíral dveře, ozvalo se za námi - I can't get no satisfaction...