"Pojď sem a neboj se," lákal Mrakoplaš Zavazadlo.
Nervózní kroky, smutně skloněné držadlo, Zavazadlo couvá.
Mrakoplašova ruka se tak jemně opírá o víko.
"Neboj, nebude to bolet," doplňuje.
Zajíkavé skřípání pantů, kterým se zjevně nechce.
"Pojď, budu ti vyprávět pohádku."
A Zavazadlo, uklidněné hlasem, kterému tak důvěřuje, lehne si na víko, a jen z kresby na dřevu je poznat, jak je nervózní.
Mrakoplaš bere nůžky, pilník a pemzu, a pouští se do práce a vypráví. Bylo nebylo, a tak dál.
A nejneohroženější zabiják v celém mnohovesmíru spokojeně leží na zádech
a užívá si pedikůry. Tohle by jeho oběti neměly vidět.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Wow, to je totálně super! :D
Tenny
Wow, to je totálně super! :D I zavazadlo potřebuje občas relax... :)
:3 Jé, Zavazadlo! Ach, kéž by
strigga
:3 Jé, Zavazadlo! Ach, kéž by se takhle nechal ukecat náš pes :)
jé :-)
Aries
jé :-)
Nádhera!
kopapaka
Zas jedno nemrazivé a dobré!
Úžasný nápad. Mocně tleskám!
Maladi
Úžasný nápad. Mocně tleskám!
To je skvělé! A smutně
Rya
To je skvělé! A smutně sklopené držadlo mě dojalo.
(ale manikuru od Mrakoplaše bych si neužila. Měla bych strašný strach :-) )
Ty detaily se mi moc líbí. :)
Dangerous
Ty detaily se mi moc líbí. :)
To je hrozně hezký, roztomilé
Blueberry Lady
To je hrozně hezký, roztomilé Zavazadlo, roztomilé!
Jsem zcela přemožena poezií
Ebženka