Hrdinská výprava

Archivář si zhluboka povzdechl. Nesnášel tuhle hnusnou zatracenou výpravu přes tenhle hnusný, zatracený, mokrý les a nechápal, proč král trval na jeho účasti. Ano, princovo vítězství nad drakem a osvobození překrásné princezny Eliany musí být zaznamenáno, ale co by s tím měl mít společného on?
Bohužel si král postavil hlavu...
Nebo možná spíš královna. Dobře, několik jejích dvorních dam je... v tom... v problémech, ale nebyla jeho vina, že tak moc miloval dámskou společnost. A vyslat ho na tuto výpravu jen proto, aby ho drželi dál od jeho dámiček, bylo navýsost surové.
Topil se v sebelítosti. Je hladový, mokrý a opuštěný. Včera to přehnal s medovinou, takže ho ještě ke všemu bolí hlava. Naštěstí už se blíží k drakovu doupěti; princ ho zabije, zachrání svou milovanou, a budou se moct vrátit do tepla, domů, do Otranska, do Vyzmaně, do hradu, do háje, to je ale hnusně.
Vytáhl pergamen a brk. Potom musela výprava chvíli čekat, než našel inkoust.
Poté začali dělat hluk, aby draka vylákali z doupěte.
Archivář pečlivě zapisoval historickou událost.
A Jordyn, dědic trůnu Otranska, pozvedá svůj mocný meč, aby skolil hladového netvora, jenž uloupil jeho vyvolenou, a před tím mnoho půvabných panen pozřel.
„Miluju tě, princeznooo!“
Chramst.