„Pani Čuníková, stav vášho manžela sa veľmi nezlepšuje,“ hlas primára onkologického oddelenia znel vážne. „Pravdu povediac, už sme vyčerpali všetky dostupné možnosti liečenia...“
„Nádej predsa umiera posledná,“ zavzlykala.
O dva dni...
„Pani Čuníková, potrebovali by sme váš súhlas...“
„S čím?“
„S prevozom...“
„Kam? Myslíte, že by mu niekde inde pomohli? V inom ústave? Nejaká ďalšia chemoterapia? Alebo rádioterapia?“ vychrlila otázky s nádejou.
„Nie, žiaden iný ústav. Viete, v noci tu bude len jeden ošetrovateľ a nebude stíhať... Čo keby tí dvaja, ktorým za hodinu končí služba, previezli vášho manžela na pitevňu? Aspoň bude mať ten v noci o robotu menej...“
St, 2011-04-06 19:32 — Peggy
To je teda černej humor...
To je teda černej humor...
Pro psaní komentářů se přihlašte
St, 2011-04-06 20:04 — Salome
Ježkovyvočík :D
Ježkovyvočík :D
Pro psaní komentářů se přihlašte
St, 2011-04-06 20:15 — Brygmi
Hehe.. Kdoví jestli nereálná!
Hehe.. Kdoví jestli nereálná! :D
Pro psaní komentářů se přihlašte
St, 2011-04-06 20:57 — Esclarte
Jo, to je černý jak smůla. A
Jo, to je černý jak smůla. A jako ze života¨.
Pro psaní komentářů se přihlašte
St, 2011-04-06 23:24 — angie77
No teda...
Ty ses do té morbidity pustila... Parádní, pobavilo mě to - a určitě to není tím, že bych měla zvrhlý smysl pro humor :-)))
Pro psaní komentářů se přihlašte
Čt, 2011-04-07 18:49 — Profesor
Oho, hezky morbidní.
Oho, hezky morbidní.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit