Na věži

Opíral se o zeď a cítil, jak se s každým výdechem sesouvá níž a níž. Celý se chvěl, kolena měl jako z gumy. Před očima se mu dělaly mžitky, útroby mu svíraly křeče a měl strach, že se pozvrací. Hořce si pomyslel, tak tohle je tedy umírání. Žádné vyrovnané loučení se světem, žádné udílení posledních rad a pokynů. Místo toho se svíjí na zemi a prosí... aby už to skončilo. Všechno. Vlastní slova o dalším velikém dobrodružství mu teď připadala jako výsměch. Bylo mu srdečně jedno, co se bude dít potom; jen ať tohle proboha skončí.
Severus Snape namířil hůlku...