Manželé

On byl pedant, ona bohém.
On mlčel, ona nezavřela ústa.
On byl ranní ptáče, ona sůva.
On měl rozhled, ona fantazii.
On byl gurmet, ona neuměla vařit.
On byl precizní, ona měla nadhled.
Jeho smyslem života byla práce, pro ni byl život legrace.
Časem ho hrozně rozčilovala. Vadilo mu, co dělá, co říká. Nesnášel její názory. Byl na ni alergický.
To mi dělá schválně,“ láteřil na zahradě. „Ani nedokáže pořádně rozměřit vzdálenost. I ty hloupé sazenice po ní musím vyhrabat a znovu zasadit.“ rozčiloval se. Když se prohrabával zeminou, napadlo ho: „Lépe by mi bylo pod zemí, než s ní.“