Balzám na duši

„Jak to zítra odehrajeme, to teda nevím,“ zuřil principál. „To jsou teda nápady!“
„Ale prosím tě, vždyť je to takhle každý jaro, copak nepamatuješ?“ otočila se od kotlíku principálka.
„No ale letos ho to vzalo nějak brzo teda, myslel jsem, že ještě bude pár týdnů klid.“
„Letos je všechno nějak dřív, zima nijaká,“ přemýšlela principálka. „Stejně by mě zajímalo, kam se vždycky na těch pár dní vytratí…“
Na podhorské louce se trhaně pohybovala tmavá postava. „Sasanky! Modřence! Pampelišky! Včelky! Matko přírodo, miluju tě! Život je konečně opět krásný!“
Po týdnu se tragéd vrátil s klidem v duši a alergickou rýmou.