Za kolik?

U Kauckého se za ni platilo diamanty. Nabízeli jí náhrdelníky, prsteny, náušnice. Měla v plánu zmizet a stát se slavnou tanečnicí.
V Benátském domě stála jako ty ostatní, byla ovšem žádané zboží. Stále mohl přijít ten, který, okouzlen jejím mládím, zařídí, co si bude přát.
V Batalionu už zkoušeli smlouvat, takže nejčastěji za pět kaček přeblafávala vašnostům péra.
Když postávala před Tunelem, mrkala na okolí vyžilýma očkama. Za skleničku koňaku, zlatej pane, ozývalo se často půl noce.
Nakonec za koňak vyměnila i svůj životní příběh, když se o ni zajímal jistý pan Kisch. Ostatně, byla to holka s dobrou duší.