„Však si to tak neber, Severusi,“ řekla a chlácholivě ho poplácala po zádech.
Dusné ticho ji upozornilo, že je cosi špatně. Uvědomila si, že by s ním neměla zacházet stejně jako s Harrym a Ronem.
Tak dlouho od nich slýchala stížnosti na cokoli, až si vypěstovala ochranný mechanismus. Dokázala jedním uchem poslouchat lamentace nad nespravedlností světa, druhým vnímat hukot ve společenské místnosti, do toho sepisovat esej z Přeměňování.
Jenže Severus byl jiný… Většinu věcí tlumil v sobě. Když si jí jednou postěžoval, nezasloužil si nacvičenou automatickou frázi…
„Promiň… síla zvyku,“ usmála se omluvně a doufala, že jí dá druhou šanci.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Úplně vidím, jak tam sedí a
Scully
Úplně vidím, jak tam sedí a snaží se nedat najevo, jak strašně by ji chtěl zabít pohledem :D
Jojo,
angie77
tak nějak by to bylo - aneb musí si trénovat sebeovládání :-)