Jak překrásná je má drahá rodná říše,
Utěšuji se, ač kručí mi krutě v břiše
Sedačky v soudní síni celé z plyše,
Soudce přísný prý naučí mne, jak přemýšlet tiše.
Příslušná nápravná kategorie,
Udělá líp, kdo režim nepodryje,
Pro moji říši však moje srdce bije,
Odvětím hrdě, klidně, bez vší hysterie.
Nemáte šanci, mozkoví designéři,
Přestože znám, jak se na tvrdé pryčně leží.
Pro novou říši, říši bez krádeží,
Bojuji po svém, o to zde právě běží.
Že když se svlíkám na Václaváku,
prý pohorši nejednu dobrou matku?
Jen hloupá klišé jak z kolovrátku,
Morální vítěz skončí pěkně v chládku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit