Sudiččino proroctví

„Pořád skáčeš, jak píská ta tvoje?“
„Kdokoli v Budči cokoli sní nebo vypije, bude stižen kletbou,“ oznámila klidně a důstojně čarodějům.
Jarošovi té noci, kdy měla sen, vyjmenovala, co všechno nesmí jíst. Napřed hystericky křičela. Pak jen šeptala, zatímco ji držel v náručí.
Zprvu chodili jíst do Zákolan všichni. Dvakrát, třikrát denně.
Pak pohodlnost zvítězila nad kletbou. První se napil vody a další se rychle přidali. Nic se nestalo.
„Kristýna by si nevzala někoho, koho by nemohla držet pod pantoflem.“
Teď už jí věřil jen on. Ne kvůli tomu, že se s ní oženil. Ale byla Sudička, sakra. Nebyl idiot.