Svéhlavci

Vytáhli ho z postele uprostřed noci a ještě ospalého, s očima zalepenýma, ho přitáhli do líhně. Moreau si živě pamatoval, jak hlasitě v tu nekřesťanskou hodinu nadával, i když se v duchu tetelil štěstím.
Trochu ukvapeně.
Dráče, které se z přiděleného béžového, červeně kropenatého vejce vylíhlo, Moreaua za kapitána nepřijalo. Ve chvíli, kdy se nechalo pojmenovat od docela náhodou se přichomýtlého křídlaře, se Moreau loučil s nadějemi na povýšení.
A pak prasklo mléčně červené vejce roi-de-vitesse.
Ta nezvedená dráčata si vážně dělají, co chtějí, pomyslel si Moreau s úsměvem, když mu dračice, původně přidělená někomu docela jinému, dovolila ji pojmenovat.