V divadle

Je večer a sedadla v divadle se plní švitořícími diváky. Pan Kropáček s manželkou pozorují nově příchozí a šeptem obdivují nebo kritizují jejich vzhled.

Tu si vedle nich na kraj řady přisedne muž a na jeho rameni sedí kocour. Pan Kropáček očekává problémy, ale kocour celé první dějství pozorně sleduje dění na jevišti a ani nemukne.

Pana Kropáčka to zaujme a tak se o přestávce obrátí na souseda: „To je obdivuhodné, jak ten váš kocour vydrží potichu bez hnutí sedět a nezlobit.”

„Nic divného,” opáčí muž, „on totiž Mourek četl knížku a je celý napjatý, jak ji zpracoval tento dramaturg.”