Naráží zevnitř na stěny srdce a hrozí, že jej roztrhne. Srdce pukne a rozletí se do všech stran a ten pocit zaplní vesmír a stvoří nový, lepší, krásnější. Je to jako tisíc moří v jedné kapce a stovky hlasů v nádherné symfonii. Spíš než motýlky to připomíná orla, který mocně rozpíná křídla, lva, který řve na míle daleko, divokého koně pádícího prérií jako o život. Nespoutaná síla, která může tvořit a měnit, vlna, která smete a v jejíž stopách se zem opět zazelená. Je to síla bez hranic, bez konce a začátku. Dokud ovšem nenarazí na jedno slovo.
“Ne.”
Odmítnutí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To jsou krásné obrazy a ten
Esti Vera
To jsou krásné obrazy a ten závěr s tím skvěle kontrastuje.
Moc
tif.eret
krásné drabble.