Shledání po letech

Je to pro mě velký den. Zvoní telefon. Čekal jsem, že ta zpráva může přijít. Každým dnem. Je to to samé místo, byl bych se býval vsadil. Čas, ten už je jinde. Nepředstavitelně jinde. Země zestárla. I já jsem zestárl. Čas klukovin je dávno za mnou. Jen tohle... jsem si zůstal dlužný. Tam, v tom místě, jsme tě ztratili. Hledali tě, ale vrátili se bez tebe. Tolik pláče bylo... Zatím. Zatím našli jen pěknou řádku zkamenělých trilobitů. Ale teď - ten telefon. Nic takového prý ještě neviděli. Vím, že musím hned přijet. Vím, že tě znovu a naposledy uvidím, zkamenělý Jiříčku.