Řeka všech nadějí

Tak blízko a přece tak daleko. Na druhé straně rozvodněného Jordánu.
Když vstoupíme do vody, není cesty zpět.
Když přežijeme proti dravému proudu, čekají nás nepřátelé.
Ale když si nesmočíme prsty, nestane se zázrak.
Když se nepohneme, zaslíbení se nenaplní.
Voda se rozestupuje před Schránou Úmluvy.
Kroky nás vedou vyschlým řečištěm.
Dvanáct kamenů bude navždy připomínat, že žádný proud není moc prudký a žádný tok neodnese ty, jejichž nohy upevňuje Hospodin.
Ve vřavě bitvy i klidu pastviny bude už navždy slyšet šumění vody, rozdělující a přece spojující Vyvolený národ.
Jednou se stane symbolem svobody, hranicí, za kterou člověk získává hodnotu.