Pro jednoho utrpení, pro druhého zábava

Nesnášel to. Papíry plné čísel v úhledných sloupcích. Účetní závěrky. Rozvahy. Hlavní deník. Pokladní deník… Nenáviděl zejména ty zatracené účetní knihy! Samozřejmě, nakladatelství mělo svého účetního. Ale bylo dobrým zvykem, že “šéf” vše kontroloval osobně. Šéfem měl být jednou on, takže otec požadoval, aby se náležitě zaškolil. Theodor se toužebně zadíval na okno. Tohle přece nikdy dělat nechtěl… Ach, moci tak znovu sednout do letadla!
Näls Nälsdefír mezitím zaujatě přecházel po otevřené účetní knize, zobákem občas ťukl do některé číslice, nakonec Theodora klovl do ruky.
“Au. Už zase? Počkej, chceš říct, že nás účetní podvádí?”
Straka na něj výmluvně pohlédla.