Volavka mi hrozně nesedla. Takovou krizi jako dneska jsem dlouho nezažila, ale nakonec tu něco je a možná to ani není špatné.
Někde nad Vídní možná právě letěly volavky. Nebo jiné ptactvo, co se stěhuje z místa na místo, pravidelně a logicky, v rytmu roční doby. Možná tam byly. Anebo bylo dnes nebe úplně vybílené. Tam dole na tom pranic nezáleželo.
Judita zatajila dech, když na peróně našla svoji cestovatelku. Klobouk hodila Kosťovi do náruče, popadla kytici a rozběhla se.
Violetta zůstala na místě, ale postavila svůj kufr na zem, a nechala se vášnivě obejmout.
„Chybělas mi!“
Z výše nad Juditinou hlavou sledovala pana Volkonského, kterak se volným krokem blíží, pak se v uctivé vzdálenosti zastavuje a jediným kývnutím zdraví.
„Já vím.“
Raději zdůrazním, že Kosťa a pan Volkonský (nebo Volkonskij, záleží na preferenci psaní) jsou jedna osoba. Kosťa mu říká Judita, pan Volkonskij je pro Violettu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Není to špatné, pořád to má
Aries
Není to špatné, pořád to má takovou zvláštní náladu
Tak to je fajn :).
Ancient Coffee
Tak to je fajn :).
Já velmi děkuji za poznámky,
Kleio
Já velmi děkuji za poznámky, ušetřily mi dost dotazů. :D
(Jsem marná, ale užívám si čtení každého kousku.)
To je úplně v pořádku :D.
Ancient Coffee
To je úplně v pořádku :D. Díky moc za užívání a komentování.
Já si toho budu muset načíst
Owlicious
Já si toho budu muset načíst víc, ale tohle se mi líbí. Ačkoli z toho mám takový divně rozvrkočený pocit napětí.
To mě moc těší :). A ten
Ancient Coffee
To mě moc těší :). A ten pocit jsem tam chtěla mít, takže je fajn, že proniká i ke čtenáři.
Myslím že chápu, jak se cítíš
Lady Peahen
Myslím že chápu, jak se cítíš, ale volavka jako předzvěst změn moc hezky fungují.
Děkuju moc.
Ancient Coffee
Děkuju moc.