Norimberská noc

Hanse probudil silný otřes, jak mu jeho milovaná žena lomcovala ramenem.
"Hansi, Hansi, vstávej, tohle musíš vidět!"
Obvykle by to ignoroval a jen se převalil na druhý bok, ale něco ve výrazu její tváře jej přimělo vstát.
Na ulici stály hloučky lidí s obličeji obrácenými k nočnímu nebi, které bylo nezvykle jasné.
Na obloze se míhala jasná světla různých tvarů. Některá blikala, jiná měnila barvy.
Mezi nimi pomalu a zlověstně plul ohromný trojúhelník, na který okolní světla dorážela a pak se sršící řítila dolů.
"Takový tanec..."
"Ne, to je válka, hvězdná," odpověděl Hans Glasser a odběhl domů pro kreslicí potřeby.