Kouřit?

„Startku? Sou moc dobrý.“ Nabídl cigaretu, nepouštěje pohled z dýdžeje.

Stylová džínska. Rozevlátý blonďatý mulet. Smyslně se pohupující boky. Stříbřité upnuté elasťáky dávající vyniknout tomu, co se ukrývalo pod nimi.

Mirek na něj fascinovaně zíral.

Je to fajn, fajn, fajn, je to fajn fajnový

Moc to na parketu nerozbalil, aby ty nebožáky neztrapnil.

Je to fááájn

Parket šílel.

Je to fááájn

Mirek šílel taky.

„Chceš si zakouřit?“ navrhl nesměle. Teď neměl na mysli startku.

Opíral se špinavé kachličky na záchodě, zatímco druhý před ním klečel a pomocí úst jej přiváděl k rozkoši. S výkřikem se udělal.

„Arnoštku! Jsi prostě BOŽÍ!“