„Tohle zvládneme, vždyť jsme už téměř profesionálky,“ říkaly jsme si sebevědomě, když nám na konci rekvalifikačního kurzu přivedli toho šíleně zadredovaného afghánce. Afghánští chrti se nestříhají, ale tento strávil poslední dva roky, než se ho ujala stávající panička, bez péče, nechtěný, na zahradě. Už nešel rozčesat.
Pes ochotně vyskočil na stůl. Martina zapnula strojek. Nastalo rodeo. Tři jsme ho držely, přesto dokázal Martině strojek vyrazit, Ivaně hlavou rozbít nos a mě poškrábat. Byl vyděšený a bránil se. Marně jsme se ho snažily upokojit, divočil neskutečně.
Naprostou náhodou jsme mu zakryly oči. Pes se jako zázrakem uklidnil a nechal se ostříhat.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Chudák pes, to muselo být
strigga
Chudák pes, to muselo být peklo, když ho dva roky nikdo nečesal… nakonec vám byl asi i vděčnej :)
Nakonec asi ano, ale byl to
Grace
Nakonec asi ano, ale byl to oříšek, vysvětlit mu, že mu nechceme ublížit.
Výhra pro něj byla nová panička, která ukecala původní majitele, aby jí ho prodali.
chudák pes a chudák vy, ale
Tora
chudák pes a chudák vy, ale přišly jste na to a konec dobrý, všechno dobré, my takhle potřebovali ostříhat zdredovalého dlouhosrstého kocoura, co se k nám přitoulal, to byla práce na dlouho, nejdřív postuponě po kouskách, vždycky když žral, až po delší době jsme si mohli dovolit stříhat ho jen tak... taky jsme mu pomohli. Ti dlouhosrstí, když jsou zanedbaní, to mají těžké