Honba za klenotem Transsibiřské magistrály

Ledovou temnotou sibiřské planiny zazní zahoukání luxusního rychlíku. Hosté, většinou obchodníci ze západu, kteří vycítili příležitost v porevolučním chaosu, se shromáždili v salonu k pokeru. Přiopilý dědic francouzského obchodního domu do mě vrazí loktem.
“Odcházíte v nejlepším, mademoiselle?”
“Není mi nejlépe,” usměji se a pak už pokračuji chodbou do vagonu se zavazadly. Musí tam být! Naše tajná služba určitě obdržela zaručené informace…
Přehazuji kufry. Pokud je to pravda, pokud je poslední Fabergého vejce v tomto vlaku, pak jej musím najít!
“Naše cesty se opět setkávají,” ozve se mi za zády těžký německý přízvuk. “Tentokrát již nepláchnete. S vejcem nebo bez!”