Celý život slýchal: "Nenech ji ti viset na ramenou. Skopni ji do prachu. Nech ji tam válet se."
Jako by to bylo tak snadné. Byla s ním od nepaměti. Neuměl si představit jiný život. Bál se představit jiný život...
Uplynulo mnoho let, kdy spolu kráčeli světem bok po boku. Nikdo už mu nic neříkal. Všichni to vzdali.
A pak jednoho deštivého dne přišla změna ve formě nabídky. Nabídky splnit si celoživotní sen. Netušil jak, ale našel v sobě zrnko odvahy. Udělal první krok a cítil, jak ji nechává za sebou.
Život bez panické úzkosti byl jiný. Začínal se mu líbit.
Snažila jsem se to téma pojmout trošku optimisticky. Snad se to povedlo.
Původně jsem měla plán psát o strachu, ale změnilo se to samo v úzkost. Tak tedy místo něho mám v drabble ni, ale to snad nevadí.
dobré to je
Aries
dobré to je
Díky
Eillen
Díky
bezvadné
Tora
bezvadné
Děkuji :)
Eillen
Děkuji :)
Tý jo.
neviathiel
Tý jo.
Myslím, že ji postrádá stejně jako ty dobré moudré kničemu rady
To asi jo :)
Eillen
To asi jo :)
<3
Apatyka
<3
:-)
Eillen
:-)