Žena v domě

Protřepala peřiny, pověsila je na plot a zeširoka se na Pištu usmála.
Udělala z jeho chalupy skutečný domov. Vyklidila staré harampádí, vymalovala. Pustinu za domem proměnila v úrodnou zahrádku. Než se Pišta vrátil z pily, vždy ho čekala večeře.
Nerozuměl její vědátorské práci, pozorování přírody, herbářům, kytičkám. Miloval ji.
To bylo předminulé jaro.
Kateřina ještě nechtěla děti, brala prášky. „Števko, na všetko máme čas!“
Chlapi v krčme si začali dělat žerty, že je neplodný.

Matej seděl na zápraží a hladil starého kocoura.
Pišta se mu už nemohl vyhýbat.
„Števo, čo sa stalo?“
„Matej, nemal by si sa do toho miešať!“