Setkání básnířky a malíře, v pokoji za hranou dnů

Pohled skrz zamlžené okno
Náhodné setkání pomíjivých
Řekni
Pamatuješ si?

Setkání nad lahví vína, život se točí v kruzích, tahy štětcem pokrývají plátno těla.

Zahánět samotu ducha
Samotou těla?
Tak pošetilé
A přeci skutečné

Dvě postavy, kožená křesla, uprostřed na stolku pár usychajících kuliček vína.

Stáří se propisuje do dlaní
Tváří
I duší
Pověz mi
Jak se kreslí vrásky?

Láska bez něhy, poznání bez důvěry, vášeň bez intimity.

Víš, tehdy před lety
Zlomilas mi srdce
Pamatuješ si to vůbec?

Zvedne se z křesla, nahá přistoupí k oknu, otočí se na něj. Dnes se dívají do očí.
Pamatuji.
Samozřejmě, že pamatuji.