Prvního září

Většinou je má práce klidná. Prostě jezdím s vozíkem po vlaku a nabízím cestujícím něco malého k zakousnutí.

Ale jednou za rok, prvního září, je vše jinak. Už ráno se nadopuji uklidňujícím lektvarem, protože děcka jsou po prázdninách rozjívenější než jindy. Pak vyměním sortiment, se zdravou stravou bych neuspěla. V poledne ještě jednou zkontroluji zásoby, hlavně zda mám dost čokoládových žabek a Bertíkových lentilek, a vyrazím do jámy lvové.

Starosti s odbytem si dělat nemusím. Jen občas narazím na dítě, co nemá peníze, jako teď nejmladší Weasley. Naštěstí s ním v kupé cestoval takový milý mladík, který mu vše zaplatil.