Proč mne odmítáš?

"Synu, proč mne odmítáš?"
Mladý kaplan vstává a protahuje si nohy ztuhlé z dlouhého klečení. Otvírá rychle okno, aby zjistil, odkud zazněla slova, jež jej vytrhla ze soustředěné modlitby. Nebyl to stařecký hlas Bořivojův ani mladicky přeskakující Hanina vnuka Pavla. Otevřeným oknem vhání prudký vítr studené dešťové kapky. Raději zavírá a hledí ven. Pozoruje stružky vody slévající se na okenních tabulkách do silného proudu.
Jak to ten starý povídal? Co vím o Božím otevřeném srdci?
"Čekám tu s milujícím otcovským srdcem, až mě pozveš do svého." Zase stejný hlas.
Milující otec? Takového neznám.
Bernard nechává slzy volně stékat po tvářích.