Když Elladana už potřetí vyrušila od čtení hlasitá rána a vyjeknutí, následované tlumeným dohadováním, s procítěným povzdechem odložil knihu a vydal se po zvucích.
Ve dveřích do kuchyně ho ovanul průvan. Na zápraží ležela hromada prken a bedýnka s hřebíky.
"Pozor, brácho!" vyhlédl zpoza dveří Elrohir.
"Na co, smím-li vědět?"
"Na ty prkna. Jak se najednou rozpršelo, musel jsem je schovat pod stříšku. Už třikrát se o ně někdo přerazil."
Elladan si celou tu scénu prohlédl, pozorně, očima správce Imladris. Bratr, prkna, zmoklá slepice...
"Tedy, v zájmu bezpečí všech obyvatel," pravil pak, "tu budu hlídat, než tu novou kukaň doděláš."
:D
Owlicious
A to je od Elladana pěkné, že se obětuje pro dobro svého lidu!
Nicméně určitě je rád, že to může dělat zrovna v kuchyni ;)
Dík :)
Elluška
V kuchyni je nejlíp. Představovala jsem si, jak je vevnitř teplo a venku prší. Prostě duben.