Poslední směna

Ze slušnosti a zvyku zazvonila, ale věděla, že zbytečně. Dnes jí opět nikdo neotevře.
Odemkla si a na prahu se pokřižovala. To už tu dělat přestala, ale podruhé si v domě pana Turinga připadala cizí.
V domě byl nepořádek, policisté si snad ani neočistili boty. Bude mít dnes víc práce než jindy.
Když o své poslední návštěvě tady bavila s farářem, připomněl jí, že pan Turing byl hříšník, ona ho ale znala jako milého pána a do jeho osobního života nikomu nic nebylo.
Když z nočního stolku zvedala ilustrovanou pohádku o Sněhurce, měla v očích slzy, ale nebylo to prachem.