Otvírat na vlastní nebezpečí

„Panebože,“ zapotácel se House, jakmile pacient otevřel ústa. „To je normální, nebo jste si právě vykloktal obsahem hajzlu?“
„Cože?“
„Bolest v krku čert ber, horší je bojkot zubního kartáčku, zánět dásní, neboli poukaz na infarkt, a zanášející manželka.“
„Co? Manželka…“
„Štrejchnul jste si v poslední době snad? Leda ve skafandru!“
„No dovolte! Tohle si vypijete!“ sesunul se z lehátka a oddusal.

„Housi, kroť se,“ zkoušel mu vzápětí domluvit Wilson. „Forman je pořád naštvaný, Cameronová kvůli tobě včera brečela-“
„Jojo, jen do mě! Jsem kripl a nemám žádný kamarády!“
„Máš mě.“
House mlčel, jen významně zvedl obočí a beze slova odešel.