Objev století

„Rozdělíme se, ať to pročešeme rychlejc,“ vyhlásil Lister, jakmile se vlámali do obrovského vraku. „Kdo najde něco cennýho, zavolá.“
Rozešli se do temných útrob lodi, jejichž hrobové ticho narušovalo jen zlověstné skřípání a vlastní dech…
„Uáááá! Íííííí! Juéééé!“ rozlehl se z vysílačky Kocourův vřískot, až Lister nadskočil.
„Kocoure! Seš zraněnej?“
„Uííííí!“
„Kocoure!“
„Ne, něco jsem našel!“
„Jídlo?“
„Něco lepšího!“
„Antihmotu?“
„Lepšího!“
„Nadsvětelnej pohon?“
„Objev století! Má cenu týhle kocábky ve zlatě!“
„Všichni za Kocourem!“
„Ó, Štěstěno! Dvanáct napěchovanejch skladů! Jeden ohoz lepší než druhej! Jen kravat tu je osm kontejnerů a košil-“

„Žádám o povolení k fyzickému násilí, pane.“
„Uděleno.“