... nebo bude nálezce předán spravedlosti

"Zlato? A kdy?"
"Je to čtrnáct dnů. A já místo abych hned vše ohlásil..."
Matěj máchl rukou.
"A kde je?"
"Ve sklepě. Jsou toho tři truhly. Já vůbec nevím, jak jsem se do toho namočil..."
Pan notář si zničeně zabořil hlavu do dlaní.
"Máš tady kousek toho zlata?"
"Mám."
Po stole se rozkutálel nuget, veliký jako švestka.
Paní Agáta se usmála.
"Nech to na mně," pravila, vtiskla Matějovi polibek a spolu se zlatem odspěchala kamsi do města.

Za hodinu byla zpět.
"Kdes byla?"
"U toho židovského šperkaře. To zlato je falešné."
"Díky Bohu!" zvolal Matěj, "a díky tobě!"
"Vidíš, hlupáčku."