Kapitola sama pro sebe

Kniha "O veškerých nectnostech lidských" byla krátce po svém vzniku považována jen za dlouhý a poněkud nezáživný traktát. Za pár let se podivil jistý učenec, že zatímco v komentářích k tomuto dílu se mluví o knize tisícistranové, on shledal, že dílo toto obsahuje necelých 700 stránek. Rovněž některé kapitoly, o kterých si v komentářích četl, v původním díle nenašel. Intenzivním zkoumáním však zjistil, že zhruba v polovině se nacházející kapitola má tendenci útočit na stránky s ní sousedící a je eliminovat. Učenec tomuto jevu zabránil vložením nesnášenlivé kapitoly do olověných destiček, čímž se zasloužil o zachování zbytku díla budoucím generacím.