Vyvolení bylo hořkosladkým údělem už od začátku.
Myslel si, že to nejhorší má za sebou, když konečně přestal bojovat o život a usedl na trůn.
Jak hluboce se mýlil!
Hluboce bolelo, když slyšel "nemůžeš mi zbudovat dům rukama od krve".
Ale tehdy ještě slyšel "ale já zbuduji dům tobě".
Jenže ten příslib mu právě teď působil těžkou hlavu.
Jak poznat, který z jeho synů je tím dědicem, o němž Hospodin mluvil?
Ten, na kterého sázel, byl teď mrtvý.
Snad Nejvyšší neodvrátil svoji tvář od jeho rodu nadobro...
"Dej mi znamení," zašeptal.
V tu chvíli k němu vstoupila jeho ukradená žena.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit