Tvůj den

Vyšel jsem brzy, abych došel včas. A konečně se blížím k tomu správnému místu, o kterém vím jen JÁ. A které najdu v tomhle lese jen a jen JÁ!
Roztahuju sáček, ve kterém je pro ni ten dokonalý dar. Dar, který díky ní pokvete dál.
O jejeeej, cesta ji dala zabrat. „Vypadáš dost zmučeně, Mučenko.“
Klekám si. Kypřím hlínu a vkládám do jejich útrob kořeny té dokonalé květiny.
„Víš drahá, ten název mi tě připomněl. Pevně doufám, že máš radost, že jsem nezapomněl na tvůj významný den…Den tvého výročí.“
Usmívám se na neoznačený hrob.
„Uvidíme se zase za rok, drahá.“