Pouto

Vzpomínka na starý svět.
Cítíš ty měkké dotyky cizího tělíčka, omamnou vůni, které se nemůžeš nabažit, a ten první pohled do očí... V tom je celý vesmír a všechna moudrost.
Grace zavírá oči. Snaží se zachytit alespoň útržek toho snu, ale uniká jí, až se spolu s úsvitem úplně rozplyne.
Snaží si vybavit ten pocit. To teplo, které zaplnilo celé její tělo.
Odkud se ten sen vzal?
Vždyť takhle se to už dávno nedělá.
Teplo se pomalu vytrácí. Grace zatne zuby.
V hlavě jí zní jediné: „Freja…“
Stále dokola.
Kdo je ta žena? Mohla by jí pomoci?
Pohladí oblinu břicha.