Byla jednou jedna mašinka, která chtěla všechno dělat po svém. Nechtěla stát ve výtopně, když pršelo, protože se ráda klouzala po mokrých kolejích, na sluníčku zase nebyla ráda, když nad ní železničáři natáhli plachtu, aby se jí nepřehřál kotel, do Plzně chtěla jezdit v pondělí a ne až ve středu jenom proto, že to píše jízdní řád.
Nikdo nevěděl co s ní, všelijak jí domlouvali, ale ona vždycky jenom zapískala, že takhle to cítí a tak to bude.
Nakonec, nikdo nevěděl jak, začala poslouchat pana Malíře, svého nového strojvůdce. Až když vyjela, pochopili. Mašinka Rebelka spokojeně vyfukovala oblaka růžového kouře.
Původně jsem chtěla, aby měla číro, ale pochopte, to by shořelo a kdo by pak měl čuchat ten smrad. :D
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jééééé, kouzelné!
Tora
Jééééé, kouzelné!
Boží
Terda
Boží
A já jsem tak nějak čekala tu
Esclarte
A já jsem tak nějak čekala tu s dlouhým komínkem. Napadlo mě to na ni napsat, ale nechtěla jsem lízt do zelí.
Ta ovšem tedy dopadla blbě. S touhle to dopadlo dobře.
Taky mě napadla, ale chtěla
Kleio
Taky mě napadla, ale chtěla jsem něco milého.
Úplně vidím to neposlušné
Nathanel
Úplně vidím to neposlušné číro na boudičce.